Akutní rýma virového původu

Rýma (latinsky rhinitis) je zánět nosní sliznice. Většinou se vyskytuje jako součást zánětlivého onemocnění horních cest dýchacích. Původ rýmy je nejčastěji virový (na virový zánět však nasedá většinou bakteriální infekce), další příčinou bývá alergie (senná rýma). Co se týká časového průběhu, rozlišujeme rýmu akutní a chronickou.

Akutní rýma virového původu

Akutní rýma patří k nejčastějším onemocněním vůbec, vyskytuje se hlavně v podzimním a jarním období. Mívá lehký průběh, výjimečně dochází ke komplikacím (zánět vedlejších nosních dutin, zánět středního ucha).
Jde o onemocnění, jehož vznik je podporován podchlazením organismu. Šíří se kapénkovou infekcí, eventuálně přímým kontaktem. Inkubační doba je cca 1-4 dny. Postižený je infekční po dobu inkubace a dále první 2-3 dny trvání příznaků rýmy, tedy zdaleka ne po celou dobu trvání tohoto onemocnění.
V počátečním stádiu tzv. suché stádium se objevují celkové příznaky, jako je malátnost, bolest hlavy, pocit chladu až mrazení, nechutenství, snížená schopnost soustředit se a hlavně u dětí zvýšená teplota. Vedle těchto celkových se objevují místní příznaky: šimrání, pálení a pocit sucha v nose a nosohltanu a z toho plynoucí dráždění ke kýchání.
Následuje další tzv. katarální stádium projevující se vodnatou a následně hlenovitou nosní sekrecí. Dýchání nosem je ztížené až nemožné, vzniká pocit ucpaného nosu, hlas má huhňavé zabarvení, objevuje se slzení a často pocit nepříjemného tlaku v uších v důsledku zhoršené průchodnosti Eustachovy trubice. Současně dochází k přechodné poruše čichu.
Takto postižená sliznice bývá většinou napadena bakteriemi (mluvíme o tzv. bakteriální superinfekci). Ta má za následek změnu hlenovité sekrece na hlenohnisavou až hnisavou (získává žluté až žlutozelené zabarvení). V případě tohoto již ne virového, ale bakteriálního zánětu se může onemocnění komplikovat.
U dospělých a větších dětí jde většinou o banální onemocnění. Závažnější průběh má však u kojenců. Kojenci reagují vysokými teplotami až 40°C, provázenými eventuálně i křečemi. Navíc vzhledem k tomu, že kojenec nedokáže dýchat ústy, je ohrožena jeho výživa, má-li ucpaný nos rýmou.

Komplikace

Komplikace akutní rýmy jsou časté. Hlavně u malých dětí dochází často k zánětu středního ucha. Dále se setkáváme se záněty vedlejších nosních dutin, záněty průdušek, občas záněty spojivek a slzného vaku.

Léčba

Léčba akutní virové rýmy je symptomatická (tzn. léčí se příznaky, ne příčina). Podáváme dostatek tekutin (teplý lipový čaj), dále se doporučuje zvýšený přísun vitamínu C, lehká strava, při zvýšené teplotě můžeme podat léky snižující teplotu. Doporučuje se pobyt v teple, v dobře větrané místnosti, dbát na dostatečně zvlhčování vzduchu.
Místně podáváme léky (většinou nosní kapky) vedoucí k oplasknutí nosních sliznic, které však používáme pouze po dobu nezbytně nutnou, a to maximálně 7 dní. Jejich delší používání může vést jednak k návyku, jednak k poškození sliznice a neúčinnosti preparátu. Místně podávané léky se také vstřebávají do krevního oběhu, takže může výjimečně dojít i ke vzniku celkových nežádoucích účinků při jejich předávkování, či nevhodném kombinování či střídání.

Vedle klasické léčby existuje i léčba homeopatická (o případných preparátech se můžete poradit ve své lékárně).
Jak již bylo výše řečeno, rýma je závažným onemocněním u kojenců, kteří neumějí dýchat ústy. Proto zvláště u nich, ale i u menších dětí je nutné velmi pečlivě odsávat sekret z nosu. Pokud je učíme smrkat, musí být smrkání nenásilné, postupně každou stranou zvlášť. V opačném případě by mohlo dojít k zavlečení infekce do dutin či Eustachovou trubicí do středouší.

Prevence

Prevence rýmy spočívá v celkovém posilování obranyschopnosti (v otužování, sportování, zdravé výživě bohaté na ovoce a zeleninu, podávání vitamínů). Důležitý je též pobyt na čerstvém vzduchu, dbáme na dostatečnou vlhkost vzduchu v prostorách, kde se pohybujeme, v období zvýšeného výskytu tohoto onemocnění se pokud možno vyhýbáme větším seskupení lidí (hromadná doprava, apod.).
Vzhledem k vysoké infekčnosti a cestám šíření je nutné dbát na to, aby se infekce pokud možno nešířila dále. Nemocný by měl používat nosní a ústní roušku a také dbát na časté mytí rukou, obzvláště po použití kapesníku. Nejúčinnější prevencí dalšího šíření je izolace nemocného v domácím prostředí v prvních dnech projevů nemoci, kdy jsou viry nosní sliznicí vylučovány.

Závěr

Vzhledem k vysoké infekčnosti tohoto onemocnění lze velmi obtížně zabránit dalšímu jeho šíření, neboť se těžko dá vyhnout kontaktu s jinými osobami. Ale o tom, zda člověk onemocní, rozhoduje z velké části také stav obranyschopnosti organismu, proto je nutné ji posilovat. A pokud již onemocníme, buďme ohleduplní ke svému okolí.

Chronická rýma

• Akutní rýma virového původu
• Léčba a prevence
• Chronická rýma

Pod označením chronická rýma se skrývá chronické zánětlivé onemocnění nosní sliznice, které se vyvíjelo delší dobu (často řadu let). Vzniká někdy následkem často se opakujících akutních virových zánětů s nasedající bakteriální infekcí. Může jít však také o těžký průběh akutního zánětu, který přechází v protrahovaný až chronický.
Druhem chronické rýmy je též rýma alergická.

Příčiny

Chronická rýma vzniká na podkladě působení zevních faktorů (infekce, alergeny, fyzikální či chemické podněty, jako vysoká prašnost, kouř, různé chemikálie v ovzduší, suché teplo).
Vedle nich však na vině mohou být tzv. vnitřní příčiny, jako chronické infekce horních cest dýchacích (záněty vedlejších nosních dutin, zvětšená nosní mandle), hormonální nerovnováha (např. porucha funkce štítné žlázy), dlouhodobé podávání určitých léků (např.léky na snižování krevního tlaku), poruchy ventilace nosní dutiny v důsledku deformity nosní přepážky, poruchy imunity apod. Často se však nejedná jen o jednu příčinu, ale na vině je přičin hned několik.

Příznaky

Chronická rýma probíhá zjednodušeně řečeno pod obrazem rýmy hypertrofické nebo atrofické.
Pro hypertrofickou rýmu je typické zduření sliznic s mírně zvýšenou nosní sekrecí, zhoršením čichu a následně i zhoršením chuti. Zduření sliznic má za následek zhoršenou průchodnost nosní až úplnou neprůchodnost. Pacient dýchá ústy, následkem toho trpí osycháním sliznic hltanu, v noci chrápe. Bývá porušena ventilace vedlejších nosních dutin a drenáž slzovodu a sluchové trubice, což může mít za následek i poruchu funkce příslušných orgánů.
Protikladem je obraz rýmy atrofické, při níž dochází ke ztenčování sliznice nosní, snižuje se její přirozená sekreční činnost. Vzniká hlavně v souvislosti s ústředním vytápěním bytů, které má za následek velmi suchý vzduch. Člověk trpí pocitem sucha v nose, svěděním až pálením. V pokročilém stádiu může dojít až k proděravění nosní přepážky.

Léčba

Základem léčby hypetrofické rýmy je léčba a eliminace vyvolávajících příčin. Podávání nosních kapek má většinou jen krátkodobý účinek. Východiskem se nakonec stává chirurgická léčba, která spočívá v odstranění zbytnělé sliznice, někdy je nutné i chirurgické ošetření vedlejších nosních dutin či zbytnělé nosní mandle.
Léčba atrofické rýmy spočívá ve zvlhčování ovzduší, odstranění škodlivých látek z ovzduší, sprejování dutiny nosní např. Vincentkou.